Podle teorie doktora Vlacha se lidé dělí do tří skupin. První skupinu, lidi bez fantazie, prý při pohledu na mísu plnou koblih v kavárně nic nenapadá. Ve druhé skupině jsou ti, kteří přemýšlejí, co by se stalo, kdyby koblihami začali bombardovat ostatní hosty kavárny. No a ve třetí skupině jsou lidé, pro které je tato představa natolik lákavá, že vstanou a uskuteční ji. A právě do třetí skupiny patří Saturnin, hlavní postava oblíbeného humoristického románu Zdeňka Jirotky. Kniha právě v těchto dnech dostala pokračování, o které se postaral překladatel, publicista a bývalý politik Miroslav Macek.

Navážu na úvod a zeptám se, do které kategorie podle doktora Vlacha, postavy Jirotkova Saturnina, patříte vy sám, pane Macku?

Myslím, že doktor Vlach to nedomyslel, protože existuje ještě čtvrtá skupina lidí, do které se určitě řadím, a to je ta skupina, která si při pohledu na mísu koblih říká: »Jestlipak je smažili na umělém tuku nebo na sádle tak, jak to má být? Jestlipak použili pravý vanilkový cukr, nebo použili cukr s ethylvanilinem? Jestlipak uvnitř je správná šípková marmeláda, nebo tam dali řepovou náhražku?«. Toto je ta čtvrtá skupina.

Přiznám se, že mám řadu knížek, ke kterým se vracím. Jsou ale dvě, které mám na nočním stolku a pravidelně si v nich čtu úryvky. Je to Vančurovo Rozmarné léto a právě Jirotkův Saturnin. Je váš vztah k Saturninovi podobný?

Zcela podobný. Od mládí patří mezi knihy, které kdykoliv otevřu, přečtu si půl stránky, třetinu stránky, odložím… Je to taková, řekl bych, celoživotní záležitost.

Jak vás napadlo napsat pokračování? Měl jste jako čtenář pocit, že Saturnin nemá konec, že byste chtěl dál sledovat osudy jeho postav?

Původní kniha samozřejmě konec má, protože končí tím, čím má správná knížka podle autora končit, totiž svatbou. Ale prvotně to nebyl můj nápad, to byl nápad pana Tychtla z nakladatelství. Ten nápad, že by někdy rád vydal pokračování Saturnina, je starý snad čtvrtstoletí. Začal se zajímat o copyright u Jirotkových dědiců a oslovil několik lidí, včetně mě, zřejmě na základě mého článku, který vyšel časopisecky. Tehdy Saturnin vyhrál anketu Kniha mého srdce a spousta krasoduchů se podivovala, proč nevyhrála nějaká „noblesnější“ kniha. Já jsem tehdy v tom článku vysvětloval, proč to vyhrál právě Saturnin a proč to vyhrát měl. To byl zřejmě impuls k tomu, že jsem byl nakladatelstvím osloven.

Po prvotním překvapení jsem si řekl, že je to životní výzva, kterou absolutně nelze odmítnout.

CELÝ ROZHOVOR S MIROSLAVEM MACKEM O KNIZE "SATURNIN SE VRACÍ" SI PŘEČTĚTE V TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ BULVÁRU.