Kdo očekával, že by snad za svůj předvolební megaboard postavený v centru Pardubic bez povolení na dnešním mimořádném jednání obvodního zastupitelstva padl starosta Jaroslav Menšík, bude asi zklamán. Schůze zastupitelstva, která místy připomínala lacinou komedii, skončila tím, že jeho členové neodsouhlasili usnesení, že Menšíkovo vysvětlení stran volební plachty bylo nedostatečné.

Jednání inicioval rebel Filip Sedlák, kterému se Menšíkovo vysvětlení, jak si mohl jako starosta (a také architekt) dovolit postavit předvolební megaboard bez povolení, zdálo nedostatečné. Taky chtěl vysvětlit, jak to bylo s údajným členstvím Jaroslava Menšíka v bolševických Lidových milicích a v StB. Rovnice, kde se počítá s nepovolenou stavbou, milicemi a StB, má obvykle za rovnítkem minimálně otřásající se židli. Menšíkova skála čelící ale poměrně mírnému příboji ovšem odolala.

S Lidovými milicemi i tajnou komunistickou policií to bylo poměrně rychlé. „Tvrzení o mém členství v milicích je nesmysl, o kterém netuším, kde vznikl, popírám ho a považuji ho za urážku,“ uvedl starosta prvního městského obvodu Jaroslav Menšík. Poněkud složitější bylo vysvětlení údajných kontaktů s StB. Menšík plénu vyprávěl příběh z roku 1986, kdy se na zájezdu architektů do Španělska setkali s česky mluvícím jihoamerickým diplomatem, se kterými navázali přátelství. Onen diplomat prý později cestoval i do Československa a měl navštívit také Pardubice. Ovšem v Čechách měl autonehodu a Jaroslav Menšík ho sháněl přes tehdejší policii. „Během týdne nebo čtrnácti dnů jsem byl pozván na hospodářskou kriminálku, kde se mě ptali, odkud ho znám,“ uvedl Menšík. „V nějakých spisech to zůstalo. Tehdy si pracovníci StB mohli napsat, co chtěli. Já jsem nic nepodepisoval.“ Na dotaz zastupitelky Ludmily Ministrové, která výpis z archivu bezpečnostních složek měla s sebou, zda po revoluci po svém spisu pátral a co našel, starosta odpověděl, že nepátral, protože o tom nevěděl.

O něco zajímavější byla diskuze ohledně předvolebního lešení, které vyrostlo vedle Atrium Paláce a ze kterého se na centrum města díval kandidát do Senátu Menšík. Fakt, že stavba neměla povolení, uznal starosta jako chybu. „Moje zásadní chyba byla, že jsem si dopředu neprověřil znění stavebního zákona,“ řekl Menšík, který se ale zároveň hájil tím, že podle lidí kolem něj se v předchozích volbách podobné věci jako stavební povolení moc neřešilo. Ačkoliv Filip Sedlák nebo Lída Ministrová dávali tenhle starostův přístup do kontrastu s loňským demonstrativním „řešením“ v restauraci U Lupťáka, kde byl podle nich starosta naopak až příliš aktivní, nikdo ze zastupitelů se nevyslovil pro to, aby Menšík skončil. Tak si vzal slovo jeden ze čtyř zástupců veřejnosti - bývalý náměstek pardubické primátorky Martin Bílek. „V zemích, kde už je líp, politika přistihnou ve špatném hostinci a on sám ze své funkce odstoupí. Proto se ptám, zda by starosta neměl dát svou funkci všanc,“ prohlásil Bílek. „Promiň, Jardo, ale myslím, že by bylo dobrý, kdybys po dnešku už nebyl starosta.“

„Na to bych odpověděl - jsem tady šest let a obvod tady vedu ku prospěchu lidí. Děláme to, myslím, dobře,“ řekl na to Menšík. „Byla to chyba (stavba bez povolení - pozn. red.) ale ta chyba nebyla taková, že by to mělo zhatit všechny věci, které jsem pro obvod udělal.“ Následné starostovo objahování, do kterého zahrnul i to, že stále bydlí „jen“ v paneláku a má deset let staré auto, tudíž se na obvodě nijak neobohacuje, nerozdýchal další ze čtveřice návštěvníků jednání. S tím, že to je snad u starosty samozřejmost, slušně poděkoval, že mohl na jednání být, oblékl si bundu a odchodem snížil množství přítomné veřejnosti o čtvrtinu.

A jak to celé dopadlo? Šest zastupitelů hlasovalo pro to, že starosta svou „kaňku“ s nepovoleným megabordem vysvětlil nedostatečně, sedmi vysvětlení stačilo, jeden se zdržel... K celé věci se ale zastupitelé pravděpodobně ještě vrátí, další jednání si naplánovali na polovinu listopadu. (mes)