Jak jste si užil oslavu narozenin Bulváru, čepoval se vám Guiness dobře, a jak se vám ráno po mejdanu vstávalo?

Bylo to neskutečně pozitivní, takže se mi vstávalo skvěle. Celá oslava toho patnáctého výročí se povedla, patnáctka je mé šťastné číslo, možná i proto jsem si ho tak užil. Vrátil jsem se někdy okolo třetí hodiny ranní a nemohl jsem spát. Bylo to tak nádherné, lidé mi říkali, jak mi fandí, vyjadřovali mi podporu i normálně se mnou povídali. Když jsem pak jel domů, tak jsem si říkal, že tohle jedno srdce jen těžko unese. Pochopitelně to čepování piva, vzhledem k tomu, že jsem to dělal poprvé, tak nebylo perfektní. Ale to po mně ani nikdo nechtěl. Každá věc je zkrátka jednou poprvé, i když je to až v sedmdesáti. Ale nejvíce mě potěšilo, že se tam lidé u mě pak zastavovali a říkali mi, jak jsem jim nebo někomu z jejich okolí pomohl. Když se potýkali s podobnými problémy jako já, tak že jsem jim svým příkladem pomohl. A to mě hřeje u srdce doteď. Byl jsem naměkko. Den předtím jsem byl u kamaráda na oslavě a ukradli mi po ní kolo. Tak jsem řekl, že pokud se ta oslava Bulváru podaří, tak si pořídím nové. No a hned dopoledne jsem si ho koupil.