Jan Lašek jako soudní znalec hovořil téměř se všemi vrahy na Královéhradecku. Pro Bulvár se pokusil popsat, jak může vězení na mladistvého zapůsobit i co nejspíš znamenalo v prvním případě pomočení bezvládného bezdomovce a v druhém případě zapálení vlasů oběti.

V prvním případě mladíci ubité bezdomovce pomočili, ve druhém případě mu zapálili vlasy. Jak chápat toto jejich gesto? Co tím chtěli vyjádřit?

Myslím si, že spíše to lze chápat jako výraz absolutního pohrdání člověkem. Neuznání jej jako lidské bytosti.

Jeden z útočníků z Tyršových sadů je na svobodě. Je možné, aby se po dvou a půl letech, které strávil ve vězení, napravil?

V každém případě musel nutně porovnat život za mřížemi a život na svobodě. Ten rozdíl je dramatický a diametrální. Čili pokud na něj nebude fungovat systém převýchovy, upřímně tak „romantický“ bych nebyl, mohlo by fungovat jakési odstrašení. Zkrátka, že znovu se tam už nebude chtít dostat.

Jak vůbec mladistvý prožívá pobyt ve vězení. Jak to na něj může působit?

V každém případě ho tvrdě dostihne obrovská změna způsobu života. Je to totální rozdíl. Ve vězení mu nezůstává nic jiného než jméno a příjmení. Život je úplně jiný, když je vám svoboda odňata, jak říká zákon. Je to tak strašidelný rozdíl, že kdo to nezkusil, může si to jen stěží představit.