I v dubnu se Václava Kulhánka alias Krychliče ptáme na tři aktuální otázky. Tentokrát začínáme incidentem, který se odehrál na přechodu u Zelené brány. Zeptáme se ale i na vztah Krychliče k významným osobnostem a nakonec skončíme v optimistickém jarním duchu. Stále platí, že pokud se i vy chcete na něco Václava Kulhánka zeptat, můžete nám napsat na náš email Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript nebo na naši FB stránku.

Nedávno u Zelené brány policista v civilu po slovní roztržce zpacifikoval muže, který přecházel na červenou. Zaznamenal jste to a co na to případně říkáte?

To byl opravdu „světlý okamžik“ pro pardubickou policii... Připadalo mi to jako z americké grotesky z 20. a 30. let. Jistě, ten člověk neměl přecházet na červenou, ale každý takový problém, zvlášť maličkost, jde řešit jinak. Proto z toho mám pocit, jako kdyby to byla nějaká osobní msta  nebo problém toho policisty v civilu. Protože tímhle způsobem na vás nezaútočí ani nějaký méně přizpůsobivý člověk nebo bezdomovec, natož někdo, kdo je představitelem státní moci. Podle mě je to velká ostuda. Navíc nešlo o první incident pardubické policie…

Nedávno debatu v Pardubicích opět rozvířila diskuse o pomníku Jana Kašpara. Jaký je váš názor na to, jak bychom tady v Pardubicích měli uznávat významné a slavné osobnosti? Měli bychom si je připomínat a máte vy nějakého oblíbence?

Vždycky je dobré si nějakým způsobem připomínat historii, ať už prostřednictvím muzeí, galerií a podobných aktivit. Ostatně důležité je to pro město třeba i z hlediska návštěvnosti a cestovního ruchu. Nepřípomínal bych ovšem jen ty známé osobnosti. Vždyť téměř každé město i vesnice má někoho zajímavého, kdo se tam narodil, žil nebo tam zemřel. A je dobře, když se na ně vzpomene. Pro mě jsou důležité například šlechtické rody, které Pardubice vybudovaly, které našemu městu daly základ.

Blíží se květen, lásky čas, a s ním i první máj. Těšíte se na něj?

Jako dítě jsem se na první máj vždycky těšil. Na muziku, párky s hořčicí a zábavu. Teď se na to sice díváme trochu skrz prsty, ale tehdy jsme to měli rádi. Květen mám rád dodnes i kvůli jaru a přírodě. V době, která není vždy podle našich představ, je na jaře příroda veselejší a já se mohu těšit na radost, kterou přináší. To mi připomíná, že jsem do tohoto roku získal takovou svou radost. Jde o papír se jménem mým a mého přítele, na kterém je i úřední razítko. Poprvé v životě tak mám oficiální potvrzení vztahu, což mi přináší elán do dalšího života. První máj mi to hezky připomíná a připomíná mi i patnáctku, což je mé šťastné číslo. Věřím, že letošní rok bude velmi pěkný.