Údržba silnic je každou zimu obrovské téma. Většina z nás si nejspíš někdy zanadávala na nedostatečně prohrnutou nebo posolenou silnici. Je ale spílání směrem k silničářům oprávněné? A jak si Správa a údržba silnic Pardubického kraje poradila s ledovou kalamitou, která na kraj udeřila před pár týdny? Nejen na to jsme se zeptali náměstka hejtmana zodpovědného za oblast dopravy a dopravní obslužnosti Jaromíra Duška.

Na úvod bych se vás rád zeptal, jak z pohledu zimní údržby hodnotíte minulou zimu? Jak byla pro silničáře náročná?

Byla velmi mírná a díky tomu nám větší část našich zásob posypových materiálů zůstala. Stačilo vlastně pouze doplnit mírně sklady, abychom měli dostatečné zásoby na středně těžkou zimu. Jenže žádný sklad není tak kapacitní a v případě častěji opakovaných námraz po deštích, jako jsme je zažili před několika týdny, by to znamenalo zásoby doplňovat, což jde ruku v ruce i s rostoucími finančními náklady.

Jinak obvyklá průměrná zima stojí 125 milionů korun. Loni jsme nedočerpali, což má pozitivní i negativní dopady. Ty pozitivní jsou v tom, že se neutratí tolik peněz za sůl, za naftu a ušetří se i na platbách některým subdodavatelům, kteří pro nás na smlouvu udržují silnice třetích tříd. Na druhé straně jsme ale dělali v daleko menším rozsahu údržbu silnic prvních tříd, kde jsme smluvním partnerem státu, který nás za to platí. Správa a údržba silnic PK tím přišla o tržby v desítkách milionů korun. Jinými slovy - kraj ušetřil a suska prodělala.

To znamená, že ačkoliv byla zima mírná, Pardubický kraj o víc peněz přišel než získal? To je docela paradoxní situace…

Kraj ušetřil na zimní údržbě nějakých dvacet milionů, ale suska o desítky milionů přišla… Musíme to brát tak, že je to samostatná organizační složka, která je řízená a zřizována Pardubickým krajem, ale která dělá některé obchodní případy a podnikatelské činnosti, za které by měla normálně tržby.

Pojďme o krůček dál. Jak se kraj připravil na letošní zimu? A jak ji zatím hodnotíte?

Trošku si myslím, že až na tu proběhlou námrazu kopíruje letošek loňskou zimu. Máme připravené sypače, pluhy, investovali jsme do nové techniky, abychom byli vybaveni co nejlépe. Slouží se i nepřetržité pohotovosti na to, abychom byli schopni okamžitě zareagovat.

Fakt je ten, že při námraze před pár týdny ukázala naše suska nejlepší přípravu ze všech postižených krajů. silničáři totiž preventivně, ještě dřív než začal déšť mrznout, začali solit a jsme jediný ze zasažených krajů, ve kterém se v podstatě neprojevily téměř žádné dopady námrazy. Pravda, stálo nás to hodně peněz, ale nemáme hlášený žádný nárůst nehod, žádné problémy neměla autobusová doprava, kterou organizujeme, ani záchranná služba. Silničáři prostě zvládli prevenci naprosto perfektně a až asi na dva kopce v Ústeckoorlickém okrese, kde jsme museli na krátkou dobu uzavřít komunikace, byly všechny ostatní silncie ošetřené. Zároveň to ale znamená, že jsme najezdili přes nějakých 14 tisíc kilometrů s posypovými vozy a že jsme výrazným způsobem snížili stav posypových zásob.

Jak moc výrazný zásah to zásob to byl? Kdyby těch dnů bylo v roce víc, jak velký by to byl problém?

V podstatě by stačilo, kdyby to takovýmhle razantním způsobem na většině území proběhlo třikrát až čtyřikrát za zimu. Pak bychom museli okamžitě začít doplňovat sůl a další posypové materiály. Protože to opravdu znamenalo třeba šestkrát za noc posolit tu samou silnici. Nejhorší na tom je, že když posolíte sníh, tak se vám to na silnici udrží a ona zůstane sjízdná. Jenže, když prší, tak se sůl rozpouští a ona stéká z komunikace pryč. Silnice pak může znova namrznout. Nejhorší z hlediska nákladů je vždycky déšť, který mrzne.

Je to nějak vyčíslitelné na peníze? Kolik to stálo?

Když si spočítáte počty řidičů, tahačů, množství pohonných hmot, dispečery, kteří směrovali posádky do zasažených oblastí, servis, který jel naplno kvůli závadám, tak nás ty dva dny vyšly zhruba na 4 - 5 milionů korun.

Půjdu trochu dál. Kalamitní den mi připomněl klasické chování řidičů, kteří nadávají na neprohrnuté či neposolené silnice. Je pro silničáře vůbec možné takový nápor zvládnout? Jsou výtky řidičů oprávněné?

V některých případech se oprávněné mohou zdát. To je v případech, kdy už několik hodin nesněží a silnice nejsou prohrnuté. To bych považoval za chybu na straně organizace, která komunikace udržuje. Ale pokud trvale sněží, silnice už je prohrnutá, ale stále na ní padá další a další sníh, tak je naprostým nesmyslem si myslet, že desítky pluhů a sypačů jsou schopné to ihned zvládnout. Staráme se o tisíce kilometrů silnic, takže není úplně možné být okamžitě a vždy na konkrétním místě.

Mnohdy jsou i sami řidiči překážkou kvalitnější údržby. Jestli sypač musí za den najezdit stovky kilometrů, tak třeba kamiony nám práci mnohdy narušují. Často jezdí bez zimních pneumatik, bez řetězů a klidně se pustí i do prudkých stoupání a klesání. Zablokují pak silnici, na kterou už se následně nedostanou autobusy, auta ani sypače. A desítky kilometrů jsou v tu chvíli bez údržby jenom kvůli nezodpovědnému chování.

Zajímavě to řeší třeba v Rakousku nebo ve Švýcarsku. Tam policisté v době kalamitních situací na některé komunikace prostě nepouštějí kamiony v žádném případě, řidiče s jedním náhonem pouze s řetězy a čtyřkolky se zimními pneumatikami. Pak je možné silnice efektivně udržovat.

Má dnes kraj připravené finanční rezervy na případné dlouhodobější kalamity? Kdyby opravdu přišlo třeba pět takových dní, které totálně vysají sklady?

Vždycky se to řeší až následně. My naplánujeme prostředky a pokud dochází, vezmou se s naším souhlasem z peněz určených na jiné činnosti. Třeba v létě na sekání trávy a další údržbu. Až potom přijde ředitel susky s tím, že peníze vyčerpal a že na následující měsíce potřebuje další prostředky. Nám potom nezbyde, než je do toho samozřejmě dát, protože jinak ta suska nebude mít na činnost v celoročním období, což prostě nemůže přijít v úvahu.

Poslední část mých otázek se týká investic. Hovořil jste o investicích do vybavení SUS Pardubického kraje. Můžete říct, na co šly peníze?

Nová technika se nakupuje průběžně. Letos se koupily dva nové kompletně vybavené automobily a tři automobily se generálkovaly, což je vlastně, jako by byly nové. Pak se ještě koupily dva nakladače na zimní údržbu. Finančně to vychází přes třicet milionů korun jenom do téhle základní techniky. Jsou tam i drobnější věci, jako lehké nákladní automobily pro běžnou práci při údržbě a další vybavení.

Jak to bude s investicemi v silniční infrastruktuře v příštím roce? Jaké chystá kraj největší projekty?

To budou bezesporu investice do komunikací převážně druhé třídy za využití prostředků Integrovaného regionálního operačního programu, který by měl pokrýt 85 procent nákladů. Připravují se čtyři velké akce, jejichž náklady dohromady přesahují 200 milionů korun. Pak tam běží celá řada dalších projektů na krajských silnících a když do toho zahrnu i peníze, které by mohly přijít na některé větší stavby jako je přeložka Chrudimi nebo budování R35 a vyvolaných přivaděčů, tak ta celková suma, kterou předpokládáme pro rok 2015, se bude pohybovat asi kolem jedné miliardy korun.

S Jaromírem Duškem

hovořil Filip Appl